Times change but love remains! - 14. díl

23. srpna 2012 v 17:09 | Ela ღ
Omlouvám se, že se tu teď tři dny neobjevil žádný díl, i když jsem Vám to slibovala. Jeden den mi to překazila kamarádka, která u mě zůstala spát(no i když jsme spaly sotva 3 hodiny). Další den mi to překazila bouřka a včera jsem sem díl chtěla dát, ale prostě mi nešel zveřejnit! Zkoušela jsem to asi 5x a pokaždé se zveřejnil jen obrázek nic víc :/
Tentokrát jsem Vám díl napsala delší, tak doufám že si ho užijete:)
Ela ღ

Podívala jsem se na Benjamina a mile jsem se na něj usmála. Natáhla jsem k němu ruku a chystala se mu představit, ale on jen nesouhlasně zavrtěl hlavou a dal si ruce v bok.

,,Nemusíte se mi představovat! Já vím jak se jmenujete," zamračil se na mě.

,,To jsem ale nemohla tušit," ospravedlnila jsem se, i když při pohledu do jeho zakaboněného obličeje má slova byla prd platná.


,,Nyní vám ukážu váš pokoj," pokynul ke schodům. Popadl dvě má zavazadla a postupoval po schodech do prvního patra. Vzala jsem tedy do ruky jedno zbylé zavazadlo a poslušně šla za ním. ,,Není to moc velký pokoj, ale můžete být ráda, že vás Williamsovy neposlali ubytovat se někam na hotel. A jen tak pro zajímavost nejbližší hotel je odsud hodinu cesty a opravdu bych nechtěl několikrát denně zůstat v zácpách, které tu jsou na denním pořádku a k tomu dávat těžké peníze za taxi."

Jeho ,,šetrné" upozornění, že si za žádnou cenu na svůj budoucí pokoj nemám stěžovat jsem nechala radši bez komentáře a mlčky se společně s ním postavila před zavřené dveře.

,,Tak prosím, tady je váš pokoj," ukázal na dveře. ,,Za hodinu vás paní Williamsová očekává v obýváku," dodal a s těmito slovy odešel.

Čím dýl tu jsem tím víc si tu připadám jako exot. Proboha vždyť o nich mluvil jako kdyby snad byli urození a stáli pomalu v čele Spojených států amerických.

Otevřela jsem dveře a vešla zavěšená taškama dovnitř. Pokoj to nebyl sice nijak veliký, ale přesto byl o mnoho větší než má ložnice u mě v bytě. Takže by se dalo se říct, že jsem si přilepšila.

Položila jsem tašky k velké posteli a pořádně prozkoumala pokoj. Podívala jsem se z oken, jaký mám výhled a pak přešla do malé koupelny, která patřila k tomuto pokoji. Ani chvíli jsem neváhala a hned si napustila vanu plnou horké vody. Rozhlédla jsem se po koupelně a z málé skříňky vedle umyvadla vyndala krvavě červenou osušku.

Po skvěle uvolňovací koupely jsem se zabalila do dalšího krvavě červeného ručníku, tentokrát suchého a z taštičky, kterou jsem si do koupelny donesla jsem vytáhla všechny různá líčidla. Znovu jsem se jemně nalíčila, upravila své vlasy a v pokoji jsem se převlíkla do čistého spodního prádla. Neměla jsem nejmenší tušení, co si na první setká s paní Williamsovou obléct. Vytáhla jsem si z kabelky telefon a zkontrolovala čas. Naštěstí mi zbývalo ještě něco málo okolo půl hodiny. Rozepla jsem proto všechny své kufry a začla se v nich přehrabovat. Ještě jsem se měla doma poradit se Sam co si vzít na první schůzku s ní. Nakonec jsem se bezmocně rozhodla pro sitě oranžové šaty s mašlí u kterých jsem usoudila, že jsou pro tento okamžik nejvhodnější.

Když jsem se oblékla a doladila všechny doplňky rozhodla jsem se zavolat Sam. Přeci jen jsem jí slíbila, že se jí ozvu hned jak se někde ubytuju. A třeba mě paní Williamsová zaměstná hned natolik, že večer padnu do postele utahaná jako kotě a už se k telefonátu se Sam nedostanu.

Vytočila jsem tedy její číslo a chvíli čekala než se z druhé strany ozval Samin hlas.

,,No to je dost že voláš!" vyjela na mě.

,,Jéé Sam taky tě ráda slyším."

,,Promiň Abi, jen jsem dost vynervovaná. Šéfová mě od rána zasypává samýma papírama, telefon zvoní v kuse a já už ani nevim kde mi hlava stojí," postěžovala si.

,,Upřímně tě lituju," prohlásila jsem, i když to nakonec vyznělo docela ironicky.

,,Povídej, co ty tam? Kam tě šoupli?"

,,Propůjčili mi tu jeden menší pokojík, ale i tak je velkej jako moje ložnice s koupelnou dohromady."

,,Páni takže nějaký sídlo?" odhadla Sam.

,,Hotová hacienda z romantickýho filmu. Bys čuměla na letiště pro mě poslali řidiče a tady se mě ujal komorník. Oba tak strašně milý a hodný," zašklebila jsem se už jen při vzpomínce na ty dva.

,,Tak ještě že jsou na tebe tak hodní, to je dobře."

,,Bože Sam ty jsi nedomýšlivá jak moje máma! To byla ironie, brouku," vyjela jsem na ní. Tohle prostředí tady mi prostě neprospívá.

,,A jak jsem to měla asi poznat, hm?" oplatila mi stejným tónem hlasu.

,,Sam promiň, ale už budu muset končit. Za chvilku se semnou chce setkat paní Williamsová, tak se ještě musím převlíknout a tak," zalhala jsem. Nehodlám se se Sam hádat, i když je to po telefonu. ,,Ale až budu mít čas, tak se ti zase ozvu," dodala jsem.

,,Hm, tak čau," řekla naštvaně a než jsem se s ní stačila rozloučit, telefon byl hluchý.

,,No bezva," povzdychla jsem si a bezmocně se rozvalila na posteli. Hned na to jsem však začla kontrolovat čas. Sice mi zbývalo asi něco okolo pěti minut, ale než tu najdu obývák určitě to nějakou dobu zabere. Popadla jsem proto svůj zápisník s deskami ve kterých jsem měla založeny všechny kontakty a adresy na veškeré větší cukrárny, květinářství, svatební salóny, luxusní restaurace a všechny možné služby, které budou zajisté potřeba. Všechno tohle mi předala Hannah s tím, že už se ,,trošku" na tuhle zakázku připravila. Tím však líp pro mě, aspoň jsem měla o práci míň.

Když jsem vyšla ze svého pokoje, v rychlosti jsem si ještě upravila šaty, které jsem si mohla v posteli pomuchlat a vydala se po schodech dolu do haly z které vedly snad desatery dveře do neznáma. Rozhodla jsem se proto otevřít ty, které mi byly nejblíže. Se zatajeným dechem jsem se podívala do místnosti od které jsem právě otevřela dveře. Ještě jsem ani nestačila usoudit, k čemu tato místnost slouží, když se zamnou ozval Benjaminův hlas.
,,Nejste tu ještě ani hodinu a už tu slídíte?"

,,Tak to není," s leknutím jsem se na něj otočila a zavřela dveře. ,,Jen hledám obývák, kde se mám setkat s paní Williamsovou," ujasnila jsem mu.

,,Ach tak," pokynul hlavou. ,,Pojďte zamnou," pomalu mi rozkázal, ale já byla konec konců ráda že tu nikde nebudu muset bloudit a celá zoufalá snad ještě volat o pomoc. Šla jsem tedy poslušně za Benjaminem dlouhou chodbou, kterou by mě určitě nenapadlo jít. Prošli jsme okolo několika dveří, do kterých bych bez něj musela jisto jistě nahlídnout a možná ještě od někoho dostala vynadáno co mu lezu do soukromí, protože za nejedněmi dveřmi se ozývaly hlasy. Jednou jsem dokonce měla tušení že slyším Billův a poté i Tomův hlas.

Samo sebou že mě to vyděsilo, ale pak jsem nad tím zakroutila hlavou. Co by tu tak tihle dva pohledávali... Ty si určitě budou žít sami ve svojí haciendě.

,,Máte štěstí, že tu ještě paní není," upozornil mě Ben, když jsme vešli do prostorného a luxusně zařízeného obýváku. ,,Určitě by se jí nelíbilo, kdyby na vás musela čekat,"

,,Myslím, že by pochopila mé spoždění," zašklebila jsem se na něj. ,,Přeci jen kdo se má vyznat v tak velkém baráku."

,,Mám vám snad nakreslit mapu?" zeptal se mě posměšně.

,,Myslím že to nebude třeba Benjamine," ozval se za ním ženský hlas. ,,Slešna Taylorová se tu zajisté po nějaké chvilce zorientuje i bez vaší pomoci."

,,Samozřejmě," omluvně se na ní usmál, i když tenhle úsměv měl patřit mě. Ale mě stačilo, že jsem se konečně setkala s paní Williamsovou, prvním milým člověkem tady.



,,Takže vy tvrdíte, že všechny někdy až přehnané požadavky mé dcery budete schopná splnit?" mile překvapeně se na mě usmála paní Williamsová a upila z šálku čaje.

,,Budu se snažit," opětovala jsem jí úsměv a zaklapla svůj zápisník. Čeká mě opravdu mnoho telefonátů.

,,Koukám, že za sebe Hannah vybrala opravdu skvělou náhradu."

,,Jen aby jste mě nepřechválila," promluvila ze mě má skromnost, i když mi slova paní Williamsové dělaly náramně dobře.

,,Nebuďte skromná," zasmála se.

,,Pokud by jste mě omluvila, šla bych se pustit do telefonátů," omluvně jsem se na paní Williamsovou usmála a sbalila si své saky paky. ,,Musím obvolat všechny možné dodavatelé na svatbu a poprosit je o zaslání několika fotografií, například květinové výzdoby nebo svatebních dortů. Tak se zúží výběr možných dodavatelů a ti co budou představám vám a vaší dcery vyhovovat pak obvolám znovu a domluvím s nimi schůzku," objasnila jsem.

,,Dobře tedy, nebudu vás déle zdržovat. Jen ještě... večeře je v sedm hodin. Přijďte prosím v čas. Chtěla bych vás seznámit s dcerou a jejím snoubencem."

,,Budu se snažit přijít v čas a nikde nezabloudit," rozloučila jsem se s paní Williamsovou a odešla dlouhou chodbou z obýváku. Když jsem však vcházela do haly, polil mě studený pot. Znovu jsem sylšela Tomův, Billův a ještě jeden neidentifikovatelný hlas. Tentokrát však blížící se kroky vyloučily, že bych měla halucinace.

Přidala jsem proto do kroku a schody vyběhla, i když se to v těchto šatech vůbec nehodilo, po dvou. Udýchaně jsem přeběhla do svého pokoje a až s klapnutím dveří se ve mně rozhostilo trochu klidu. Tohle je vážně zlej sen! Nejdřív je v San Francisku a teď v Los Angeles. Je nemožný, aby to byl Tom!

Abiiny šaty:
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Beatriz F. Beatriz F. | E-mail | Web | 23. srpna 2012 v 18:30 | Reagovat

Tak, a teď mě zajímá kdo z těch dvou je budoucí manžel! :D Doufám, že se to brzy dozvím, protože už teď pukám zvědavostí... Samozřejmě by bylo lepší, kdyby to byl Bill, ale pokud to má mít nějakou velikánskou zápletku, bude to Tom... Zatím jsem z toho nadšená a těším se na další :D

2 ALB ALB | Web | 23. srpna 2012 v 20:48 | Reagovat

haha, nemožný? :D no tak uvidíme.. :D jsem zvědavá, jestli to bude Tom, Bill nebo jenom jeden z nich :D

3 Lena Lena | 23. srpna 2012 v 22:16 | Reagovat

Tak teď to je neuvěřitelně napínavý!!! :D Na další díl se neskutečně těším! Souhlasím s prvním komentářem o twins. Kdyby to byl Bill, nebylo by to pro ní tak špatné, ale když to bude Tom, bude to neskutečně dobrá zápletka a navíc...zakázané ovoce nejlíp chutná! :D ;-) Jinak ti lidé mají opravdu úžasné "sluhy" okolo sebe. Asi bych šílela poznat takové zazobance. :D [:tired:]

4 Christie Christie | Web | 24. srpna 2012 v 0:24 | Reagovat

no ty kráso !! :O :DD ..tak kterej z těch dvou bude snoubenec,hm ?? :DD nebo to budou jen hosté ? :DD ach ty jsimě teď tak napjala :D  no šíleně se těším na další díl :d určitě se u večeře potkají :D

5 Týnka Týnka | 24. srpna 2012 v 18:45 | Reagovat

Á prosím rychle další dílek jsem napnurá jak kšandy kdo z nich bude snoubenec..:)

6 Crazy.DE.Bill Crazy.DE.Bill | Web | 25. srpna 2012 v 18:09 | Reagovat

No teda Benjamin je taky příjemnej jak raní sraní.. :D chudák holka, ještě že paní Williamsová je zatím milá a hned na ní není protivná :D:D stejně se divím, že služebnictvo u takové asi zámožné rodiny je tak protivný, já bych to vyházela :D:D
No přece se nebude ženit Bill nebo Tom, nebo jo? :D:D:D když už, tak bych to odhadovala na Billa, ale spíš bych tipovala, že to bude nějakej jejich kamarád, třeba ten hezkej, jak jsi dávala ty postavy k roku 2012.. :-P :D no nechám se překvapit a už se těším na další dílek :-* :-)

7 Rea Rea | E-mail | Web | 25. srpna 2012 v 19:16 | Reagovat

Já to odhaduju že ženich bude Bill a určitě Tom musí asistovat u něj :-) Že slídí a jak to má asi najít když jí neřek kudy se tam jde, fakt to je myšlení! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama