Miracles Happen - 3.

21. března 2012 v 15:24 | Ela & Mily |  Miracles Happen (by Ela & Mily)
"Podívej, tyhle jsou hezký." ukázala jsem na jedny černo-růžové šaty. Vypadali dobře a dokonce se k Meredith hodily, aby vypadala hezky, ale ne nějak moc výrazně.
"Jo, ty jsou pěkný." souhlasila se mnou. "Tak já si je zkusím." vzala si je a šla do zkušební kabinky, ze které v nich po chvíli vyšla, aby se mohla ukázat.
"Vážně hezký." přikývla jsem. "Ty si vezmi."
"Myslíš?" podívala se směrem ke mě. Jen jsem protočila očima.


"Říkám ti, vezmi si je. Jsou na mou party jako dělaný." rozkázala jsem jí. Já platím, tak snad musím vědět, jestli jí to sluší nebo ne. "Takže tyhle troje šaty." oznámila jsem postarší ženě, která nám asistovala a podala jí svoji platinovou kreditku.
"Samozřejmě, slečno." obdařila mě úsměvem. Další 2 zaměstnanci se mohli strhat, aby nám šaty zabalili a div je neodnesli až do auta.
,,A kam teď?" zeptala se mě Meredith a mě to vyznělo, jako by už měla něco v plánu a moje společnost nebyla vítána.
,,Nevím, asi půjdeme na latté ne?" pokrčila jsem rameny a nastartovala svou luxusní Audinu.
,,No já bych spíš..."
,,Ty bys spíš co?" skočila jsem jí do řeči a změřila si jí ostře pohledem.
,,Radši už bych jela domů. Musím rozeslat ty pozvánky." snad i na kilometr bych cítila její nervozitu, která z ní úplně střílela.
"Děláš si legraci? Ty to snad ještě nemáš?" probodávala jsem jí svým pohledem. "Ještě potřebuju nový boty a mám chuť na latté." nedbala jsem na to, co chce ona, místo toho jsem zamířila k mé oblíbené kavárně. "Zabije tě snad věnovat mi ještě jednu hodinu?"
Meredith chvíli mlčela, než zase promluvila. "Ne, jasně že ne. Tak ještě hodinu." nervózně se podívala na hodinky.
Zrovna teď jsem neměla náladu na to, abych se zabývala tím, co ji trápí, neb proč tak spěchá domů. To není můj problém. Místo toho jsem zaparkovala před kavárnou a už se nemohla dočkat svého oblíbeného latté.
,,Co si dáte?" optal se nás mladej číšník a nesměle se na nás usmál.
,,Dvě latté a pohněte si! Moje nevděčná kamarádka na mě má už jen hodinu svého drahoceného času!" zavrčela jsem na číšníka, kterému okamžitě zmizel úsměv ze rtů.
,,Olívie prosím, není to tak, že bych na tebe neměla čas a nebo ho s tebou nechtěla trávit." začla si to u mě Meredith žehlit, jakmile číšník od našeho stolu udělal pár kroků.
,,Tak mi teda vysvětli jak to je?" zavrčela jsem na ní a začla si prohlížet mé perfektně upravené nehty, které byly natřeny tmavě červeným lakem. Nesnáším lidi, kteří jsou nevděční. Já jí zaplatím drahé šaty, na které by její rodiče v životě nevydělali a ona se mi takto odvděčí! To si opravdu nezasloužím!
,,Víš včera se rodiče zase pohádali a táta se pak sebral a někam odešel, tak jsem opravdu neměla náladu rozesílat pozvánky. Nezlob se na mě!" provinile se na mě podívala a usrkla ze svého latté, které nám číšník mezitím donesl.
"Ale zlatíčko." soucitně jsem se na ni podívala. Už jsem říkala, že bych byla perfektní herečka? "Tvoji rodiče budou zase v pohodě." poplácala jsem jí po ruce a napila se svého latté.
"Díky." pípla. "Doma to začíná být k nevydržení."
Nedokázala jsem si to představit. Vůbec. Doma bylo pro mě doma. Jak by tam mohlo být k nevydržení? Měla jem dokonalý domov, skvělýho tátu, kterého jsem měla omotaného kolem prstu, perfektní pokoj, krásnou zahradu a velký bazén, u kterého nesměla chybět výřivka ani sauna. A samozřejmě služebnictvo. Někdo se prostě umí narodit. "Podívej." promluvila jsem k Meredith. "Tak můžeš přespat u mě." napadlo mě. Na to bych se mohla obětovat.
,,Vážně?" vykulila na mě oči. Dělá jakoby u mě ještě nikdy nespala, ale ze začátku našeho kamarádství u mě byla pečená vařená. Nemohla se nejspíše nabažit toho luxusu.
,,Samozřejmě." mile jsem se na ní usmála. Přetvářka, ta mi opravdu jde. ,,Až dopijeme, tak tě zavezu k tobě domů a ty si vezmeš věci ano?"
,,Dobře a hned zítra se vrhnu na rozesílání těch pozvánek ať se bude dít cokoliv." usmála se na mě. Dalo by se říct že doslova zářila.
Nijak jsem už na její slova nereagovala, jen jsem se po celou dobu jejího zdlouhavého vyprávění mírně usmívala a občas jsem přikývla na souhlas, ale duchem jsem byla úplně někde jinde.
Hned po kávě jsme nasedly do auta a odjeli k Meredith domů. Sbalila si nějáké věci, zatímco já jsem v obýváku zdvořile mluvila s její mámou a ujišťovala ji, že budeme hodné a budem se připravovat do školy. Bylo to, jako by nám snad bylo osm nebo co. Ještě že tohle jsem doma neměla. Táta na mě nikdy tímhle přiblblým způsobem nemluvil. Věděl moc dobře, že jsem dost stará na to, abych nedělala hlouposti.
Když jsme odcházeli, ještě Meredit objala a ujistila ji, že všechno bude dobré a aby si to užila. Nervózně jsem se ošila. Jaká nostalgie. Potom jsme konečně mohly odjet ke mě domů.
,,Tak co podniknem?" zeptala se mě Merdith a skočila na mou postel.
,,Co takhle ještě jednou projet seznam hostů na párty. Nemůže se stát, aby jsme na někoho zapoměli." vytáhla jsem ze šuplete svého psacího stolu velkej sešit s tvrdýma deskama, které byly v mé nejoblíbenější barvě, růžové.
,,Já myslela že budeme dělat něco zábavnějšího." povzdychla si Merdith.
,,Tak jestli ti to nepřijde dost zábavné, můžeš jít zase domu a poslouchat hádku rodičů! Ale pak si mi tu nestěžuj!" vyjela jsem na ní. Větší nevděčnici než je Merdith jsem v životě nezažila! Dělám pro ni první poslední a ona pro mě není schopná poslední dobou ani hnout prstem! Svěřim jí svou párty pod ochranný křídla a ona ještě dnes nemá rozeslané pozvánky! Věnuju jí celej svůj drahocený den a ona pak není schopná se za to odvděčit!
"To ne, promiň." sklopila hlavu a vzala si ode mě sešit. "Tak jdeme na to."
Když jsme vše pořádně zkontrolovaly, konečně přišlo taky na přání Meredith a věnovaly jsme se něčemu jinému. Po večeři jsme si pustili filmy a válely se v mé velké posteli. Ani nevím, kdy šla Meredith spát, protože jsem u nějáké špatné komedie, která se ale jí líbila, usnula.
Druhý den jsme po škole zašly na kosmetiku a manikúru. Hned potom jsem Meredith odvezla domů, aby konečně rozeslala pozvánky a já se mohla věnovat sama sobě.
V pátek po škole jsem hned i s Meredith jela k nám domů. Dnes je můj velký den, další z mých historických večírků se bude konat dnes večer. Dům už byl skoro nachystaný, takže jsem se mohla věnovat mým stylistům a kadeřníkům. Na dnešní večer jsem musela vypadat obzvlášť perfektně. Dnešek nesmí mít ani jednu chybičku.

Šaty Meredith:
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Čteš povídku Miracles Happen?

Ano

Komentáře

1 Christie [kikusqa-tokio] Christie [kikusqa-tokio] | Web | 22. března 2012 v 21:38 | Reagovat

páni .. no zajímalo by mě jak to bude pokračovat a jestli kluci na tu párty dorazí [určitě jo :D] JInak ty šaty jsou nádherné !! :) hned bych si takové koupila :)

2 N. Dips N. Dips | Web | 23. března 2012 v 23:01 | Reagovat

Wohou! Už se těším, co bude na té party! :) Jinak nevím, kdo z těch dvou holek je blbější! Olívie by potřebovala trochu utáhnout uzdu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama