Happily Forgotten Memories - 30.

26. března 2012 v 16:22 | Ela & Mily |  Happily Forgotten Memories (by Ela & Mily)

Mezi našimi polibky mě Tom začal postupně zbavovat oblečení, i když jsem toho na sobě zrovna moc neměla. Nejdřív skončila v koutě moje noční košilka a poté i kalhotky. Teď to byl on, kdo si hrál a zasypával mé tělo polibky. Po chvíli jsem zapomněla i na to, že jsem se před ním styděla, i když byla v místnosti tma a pokoj ozařovalo jen světlo ze vzdálené pouliční lampy, které k nám doléhalo oknem. Sice po pokoji nebyly rozestavěné hořící, vonné svíčky a postel nebyla posypaná lístky květů růží, ale i tak jsem si připadala jak v nějakém romantickém filmu.

Tom laskal můj hrudník, jako by to snad bylo to nejlepší co jeho rty kdy v životě ochutnaly. Přesně to jsou pro mě jeho rty, nic se jim nedokáže vyrovnat. K tomu mi teď jeho ruce bloudili po stehnách a pomalu se přibližovali k mému rozkroku. Tom nechtěl nejspíš nic uspěchat, zato já jsem hořela touhou jako snad ještě nikdy. Jakmile mě začal laskat na těch nejintimnějších místech, musela jsem hlasitě vydechnout a skousnout si ret. Tom to vzal jako pobídku k tomu, aby ještě přidal, takže jsem měla sama se sebou co dělat, abych zůstávala aspoň trochu v klidu ležet. Po chvíli jsem však tuto snahu zahnala někam do kouta a pod Tomovým laskáním jsem se prohýbala jak luk. V rukou jsem muchlala prostěradlo a neustále si skousávala spodní ret, až jsem se bála že si ho prokousnu. Snažila jsem se tím utišit mé sténání, které by jinak slyšela snad celá ulice.
Tom přidával na intenzivitě, címž mi dělal čím dál víc dobře. Bylo na něm poznat, že se opravdu snaží, abych na tuto noc nezapoměla, ale už teď jsem ho mohla s klidným svědomím ujistit, že to se nikdy nestane. Když už jsem byla až příliš vzrušená stopla jsem Tomovu ruku a rozhodla se, že teď laskat budu já jeho. Jako už dnes kolikrát jsem se na něj přetočila a jednou rukou mu přejela po celé délce jeho chlouby. Z Tomových rtů se linul tichý vzdech a tehdy když jsem rukou začla pohybovat, Tomovo vzdychání přidalo na intenzivitě. Ani se nijak nesnažil své vzdychání nějakým způsobem utišovat a vzrušené výrazy, které se střídaly na jeho obličeji, jako na běžícím páse, mi způsobovaly ještě větší touhu už Toma v sobě cítit.
Tom nejspíš myslel na to samé, protože si mě přitáhl na sebe a znemožnil mi tak, abych pokračovala. Místo toho mě políbil a znovu se převalil on na mě. Pomalu do mě pronikl, měla jsem pocit, jakoby pořád čekal, že si to ještě rozmyslím, to jsem ale neměla vůbec v plánu. Naopak jsem mu položila ruce na záda, držela si ho pevně u sebe a společně s ním jsem se pohybovala v rytmu našich těl. Tom mě nepřestával líbat, byl něžný ale přesto vášnivý, chtěla jsem, aby tahle chvíle nikdy neskončila.
Postupem času se Tomovo tempo přírazů, jak jinak než zrychlilo, za což jsem mu byla vděčná. Mě samotné už by totiž nestačilo takové tempo, které jsme měli na začátku. S každým Tomovým přírazem do mě, jsem hlasitě zasténala a on semnou. Naše těla byla v neuvěřitelné souhře. Svými boky jsem tak nějak dávala Tomovi najevo jaké tempo bych si přála, ale většinou než jsem kdykoliv stačila dát najevo, nebo Tomovi říct aby přidal on sám tempo zrychlil. Po většinu času, kdy jsem si plnými doušky užívala tuto rozkoš a vzdychala na celý barák, Tom svými rty opečovával můj krk nebo mé rty.
Vyvrcholení souhry našich těl přišlo na oba ve stejný okamžik. Nechtěla jsem, aby ten pocit nekonečného štěstí a uspokojení někdy skončil, ale bohužel, nic netrvá věčně. I tak jsem byla naprosto spokojená, když si Tom lehl vedle mě a pevně mě objal. Mé pocity se nedali slovy vyjádřit, snad ještě nikdy jsem se takhle necítila. Mohla bych klidně ležet celé dny jen v jeho objetí a nic by mi nechybělo.
Tomovi rty se otřeli o mé ucho, naskočila mi na zádech příjemná husí kůže, když mi znovu šeptal do ucha, že mě miluje. Neodolala jsem a musela jsem ho znovu políbit na rty.
Dalších několik dnů jsem si připadala jako v ráji, ikdyž i to je možná slabé slovo. Celé dny jsem strávila s Tomem, který mě hýčkal a opečovával, jako bych se každou vteřinu měla rozpadnout na miniaturní kousíčky. Byl prostě můj poklad.
To co se stalo v tu nezapomenutelnou noc, ta dokonalá souhra našich těl, tak přesně to se odehrávalo od té doby každý den, tedy i několikrát denně. Přišla jsem si jako nějaká nymfomanka, ale s Tomem to vážně jinak nešlo. Jakmile člověk jednou okusí, jaké to všechno s Tomem je, nemůže s tím již v životě přestat. Nejtěžší bylo, když jsem od něj musela odejít do práce. Sice jsem tam měla Sarah, ale ani ta mi nevynahradila Toma. Když mě ale už asi třetí den po sobě chtěla vytáhnout na nákupy, neodolala jsem a vyrazila s ní do města. Prošli jsme spolu snad všechny obchody a u toho stihli probra spoustu témat, která nás zrovna napadla.
"Eri, jdeš se mnou ještě pro ty boty, co se mi líbili támhle v tom obchodě? Já si je nakonec koupím." culila se na mě Sarah.
Neměla už jsem skoro sílu, navíc už byla tma a já chtěla jít co nejdřív domů. "Víš co, skoč tam a já zavolám Tomovi ať se pro nás staví, už jsem mrtvá."
"Tak jo, hned tu budu." přikývla a odběhla do nedalekého obchodu.
Jen co se mi Sarah ztratila z dohledu, začla jsem přehrabávat věci ve své kabelce a marně šátrala po mobilu. Díky tomu že jsem měla ruce plné tašek a kabelka mi skoro překypovala krámama, jsem telefon jaksi nemohla najít. S rukou zabořenou v kabele jsem se otáčela všema směrama a hledala, zdali se někde v mé blízkosti nenachází lavička, kam bych mohla odložit mé "krámy" a tak konečně telefon najít. Jak jsem se rozhlížela, zahlídla jsem dvě dívky, stojící kousek ode mne. Divné že jsem si jich nevšimla dřív, i když to možná mělo tak zůstat.
"Jo no, víš on Tom sice tvrdí že se změnil, ale jako promiň jednou děvkař, navždy děvkař." zahihňala jedna té druhé a prohrábla si své dlouhé blond vlasy. Ještě jsem si pořádně ani nestihla srovnat myšlenky v hlavě a ta druhá mi je svou větou zase celé rozházela.
"Přesně! Teď jsi to trefila.." zasmála se "..Ach sladký Tom Kaulitz. Už jsem ho dlouho neviděla, naposledy, když jsem si s ním užívala nezapomenutelný sex."
Zůstala jsem nehnutě stát a zapomněla na to, že jsem právě hledala telefon. Místo toho jsem dál poslouchala rozhovor těch holek, i když jsem to radši dělat neměla. Cizí rozhovory není slušné poslouchat. Ani když jsou o vašem příteli.
"Ale to už je hodně dávno co?" ozvala se zase ta první. "Kde mu je vůbec teď konec? Nejspíš našel nějáký nový zdroj holek, které ještě neví jaký je, a tak si užívá s nima." společně se tomu zasmáli. Nemohli mluvit o mém Tomovi. Ten takový není, o tom bych musela něco vědět. Od té nehody se ode mě skoro nehnul a předtím... no předtím vážně nevím jak to bylo, ale Sarah nebo Bill by mi určitě něco řekli.
"Eriko, je vše v pořádku?" probral mě z myšlenek hlas mé kamarádky. "Volala jsi tomu Tomovi?"
"Ještě ne, nemůžu najít mobil..." zakroutila jsem hlavou a snažila se vrátit myšlenkama zpátky na zem. Znovu jsem se podívala směrem k těm dvěma holkám, které už teď odcházeli, otočené k nám zády, někam pryč.
Znovu jsem několikrát kabelku prohrábla a tentokrát už jsem konečně vytáhla i telefon. Hned, bez jakéhokoliv čekání, jsem vytočila Tomovo číslo a čekala než mi to zvedne. Sotva co se ve sluchátku ozvalo třeťí zatůtání, hned na to ho vystřídal Tomův krásný hlas a ještě to oslovení.
"Ano lásko?" řekl to tak melodicky až se mi div že nepodlomila kolena. Ty holky určitě nemohli mluvit o něm. Třeba tu je ještě jiný Tom Kaulitz.... Blbost! Určitě si to jen vymysleli!
"Tome, mohl by jsi pro nás prosím přijet?" promluvila jsem. Nebyla jsem schopná říct něco více láskyplnějšího. Měla jsem hlavu plnou myšlenek, které mi tam nastrkali ty dvě! Ach bože!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Happily Forgotten Memories?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama