Happily Forgotten Memories - 29.

24. března 2012 v 13:15 | Ela & Mily |  Happily Forgotten Memories (by Ela & Mily)

Přivřela jsem oči a užívala si Tomových dotyků a polibků, dokud mě do nosu neudeřil opravdu silný zápach připálených lívanců. Až doteď jsem to vůbec nevnímala, ale tohle se už nedalo přehlédnout, už jen z toho důvodu, že kdybych to nechala být, nejspíš by mi shořela kuchyň.
"Tahle to dopadá, když odlákáš mou pozornost.." laškově jsem šťouchla Toma mezi žebra a vrátila se ke sporáku, abych zachránila co se dá.
Tom zatím otevřel okno, abysme mohli aspoň dýchat. "Ale já za to nemůžu, že ti prostě neodolám." usmíval se nevinně.

"To tě omlouvá." usmála jsem se na něj a vyklopila spálené lívance do koše. Modlila jsem se, abych nemusela vyhazovat i pánvičku, ale to se naštěstí nestalo. Raději jsem se už nepokoušela dál kuchtit, už tak jsem měla udělaných lívanců dost pro nás oba, takže jsme si dali kávu a spořádali všechno.
Celý den jsme se pak jen váleli u televize, protože venku hrozněn sněžilo a ani jednomu z nás se nechtělo dělat vůbec nic. Až večer, když se počasí uklidnilo a konečně přestalo sněžit, jsme vyrazili na procházku při měsíčku po zasněženém městě.
Šli jsme ruku v ruce zasněženýma ulicema a potichoučku si povídali. Tak potichoučku, že jsme slyšeli jak pod našima botama křupe zmrzlý sníh. Občas okolo nás projel vůz silničářů, díky kterému sníh ze silnic lítal všude okolo.
Na chvíli jsme se vrátili do našich pubertálních let a navzájem jsme se váleli ve sněhu, nebo kouličkovali. Tedy to platilo do té doby než jsem Tomovi narvala sníh za krk, a on začal pištět jako malá holka, že ho to příšerně studí. Zato já se mohla potrhat smíchy. Vím je to škodolibé, ale Tomík mi to jisto jistě odpustí.
"Ty!" ukázal na mě prstem poté, co se mu nejspíš všechen sníh, kterej měl pod bundou roztál a začal se ke mě nebezpečně přibližovat. Doufala jsem že mi to nehodlá oplatit stejnou mincí. Ani jsem se nenadála a Tom už se na mě válel a zasypával celé moje tělo sněhem.
"Tome, nech toho! Nebo budu lidskej sněhulák." smála jsem se a snažila ze sebe nějakým způsobem sklepat sníh. Vlastně mi pomalu koukala jen hlava.
Když to Toma asi po nějaké chvíli přestalo bavit, pomohl mi vstát a sklepat ze mě všechen sníh. "Radši půjdem domů, jsi celá mokrá, ještě bys mi mohla nastydnout." zasmál se, propletl svoje prsty s těmi mými, do morku kostí promrzlými.
Pomalu jsme se vrátili zpátky domů, hned jsem se svlékla z mokrého oblečení a skočila pod horkou sprchu, pod kterou bych vydržela stát snad věčně, kdyby mi na dveře nezaklepal Tom.
"Už jdeš nebo se mám jít vykoupat domů?" smál se.
"Já už jdu, vydrž." neochotně jsem vypula vodu a zabalila se do měkkého županu, poté jsem přenechala koupelnu Tomovi a naše mokré věci dala na topení. Než se Tom konečně uráčil taky vylézt z koupelny, už jsem ležela v noční košilce zachumlaná v posteli a pro oba jsem měla nachystanou horkou čokoládu s plným tácem Vánočního cukoví, které ještě zbylo.
"Ty jsi prostě můj poklad." vysloužila jsem si od Toma polibek, jen co viděl, co jsem nachystala, a vlezl ke mě do postele. Měl na sobě jen trenky, takže pro mě bylo dost obtížné věnovat pozornost něčemu jinému. Pustili jsme si k tomu film a u jídla a pití pomalu rozmrzli i ty části těla, které to nestihli pod horkou vodou.
Když byli hrníčky i tác prázdné, Tom je odložil na noční stolek a přitáhl si mě k sobě. Přitiskla jsem se k němu a políbila ho. Cítila jsem, jak mi jeho prsty putují po zádech, naskakovala mi toho husí kůže, ale nebylo to nepříjemné, právě naopak.
Jednu ruku jsem si položila na jeho nahou hruď a špičkama prstů po ní začala přejíždět. Tom mi lehce vydechl na rty a přivřel oči, využila jsem té chvíle a přitiskla svoje rty k jeho krku, který jsem začla zasypávat jemnými a drobnými polibky. Sem tam jsem mu jemnou kůžičku, kterou zde měl, skousla až začla pomalu ale jistě nabírat nafialovělou barvu. Zdálo se, že s tím Tom žádný problém nemá, ba naopak. Jeho trhaný dech, který se ocital na mém rameni, mě přesvědčoval že se mu to líbí. Po chvíli mě jemně chytil za bradu a zvedl mi hlavu tak, aby mě mohl políbit na rty. Jeho polibky byli vášnivé, ale i přesto jsem v nich cítila jeho lásku a něhu, s jakou mě líbal vždycky. Přitáhl si mě co nejblíž k sobě a nepřestával mě líbat. Všechny jeho polibky jsem mu oplácela s tou největší oddaností vůči němu a doufala, že tahle chvíle nikdy neskončí. Jednou ze svých ruk jsem mu zajela do jeho rasta copánků, které mu leželi na zádech a zároveň s nimi jsem mu začla hladit jeho krásně vypracovaná záda. Už jen z doteku na ně mi naskakovala husí kůže a můj dech se opět rychlil.
"Eriko.." vydech mi Tom vzrušeně na rty. "Já.. víš že na tebe nechci spěchat, takže se nebudu zlobit, když k ničemu nedojde, ale.." nestačil dál nic říct, protože jsem ho umlčela polibkem.
"Nic neříkej, prostě pokračuj, ano?" usmála jsem se na něj a znovu se vpila do jeho rtů. Byla jsem si jistá, že právě teď je ta vhodná chvíle na to, aby se to stalo. Nemusela jsem nad tím přemýšlet, věděla jsem to.
Tom už tedy nadále nic neříkal a opět se naplno věnoval mým rtům. Zdálo se mi, že najednou jsou jeho polibky ještě vášnivější než předtím a to už jsem si myslela, že už to víc nejde. Po chvíli se přesunul na můj krk, kde stejně jako já jeho i on mě pusinkoval drobnýma polibkama. Jeho doteky a všechno tak kolem mě nemohlo nechat klidnou ani kdybych byla v komatu.
Tom pomalu ale jistě začínal přebírat iniciativu, převalil se na mě a opatrně mě přilehl. Stále mě nepřestával líbat a jeho ruce teď putovali všude po mém těle. Začínala jsem být nedočkavá, potřebovala jsem ho cítit co neblíž u sebe. Rukama jsem mu přejížděla po zádech, hrudníku, ale i po vypracovaných svalech na břiše. Nemohla jsem se jeho těla nabažit. Po nějaké době, nedá se říci že by mě Tomovo laskání nebavilo, jsem se rozhodla vedení převzít aspoň na chvilku já, proto jsem se na něj přetočila a tím se mi naskytla skvělá příležitost jak jeho celé tělo zulíbat. Nestačilo mi se Tomova těla jen dotýkat prsty. Byla jsem přesvědčená že rty to bude o mnoho lepší, a proto jsem ho prozatím naposledy vášnivě políbila na rty a začla se věnovat jeho hrudi. Unášelo mě až přímo do oblak, jak je celý až nadpozemsky krásný a jaké já mám štěstí že tenhle celej nejúžasnější člověk na světě patří jen a jen mě. On ale taky nechtěl zůstávat pozadu, proto mi každou chvíli projel rukou ve vlasech nebo mě hladil po bocích. Já se zatím motýlíma polibkama dostávala přes jeho hrudník a břicho až k lemu jeho boxerek, které byli momentálně pěkně napnuté. Lichotilo mi, jak málo stačilo k tomu, abych ho dokázala přivést 'do té správné nálady'. Na nic jsem nečekala a vysvobodila jeho mužství z toho těsného kusu oblečení. Tom si často dělal legraci z toho, že ho matička příroda obdařila, ale až teď se mi naskytl úžasný pohled na to, že to vlastně ani legrace nebyla.
Při pohledu na jeho chloubu jsem si nevědomky skousla spodní ret. Tomovi to však neuniklo, lokty se zapřel o madraci a s pobaveným úsměvem na tváři mě pozoroval. Takováto situace však nevydržela dlouho, na to jsme byli oba až moc vzrušení. Tom si mě stáhl zpátky pod sebe a dlouze se mi zadíval do očí.
"Eri, ani nevíš jak strašně tě miluju." zašptal malinkatý kousíček od mých rtů
"Ale vím, protože stejně strašně miluju já tebe." dýl jsem to už nevydržela a znovu naše rty spojila ve vášnivý polibek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Happily Forgotten Memories?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama