Happily Forgotten Memories - 28.

22. března 2012 v 12:53 | Ela & Mily |  Happily Forgotten Memories (by Ela & Mily)

Když jsem seděla takhle blízko u Toma, netrápilo mě nic, ani to, že nezvládám svou vlastní práci, ve které jsem asi byla dřív hodně dobrá, podle toho, co mi Sarah ukazovala.
Tom mě jednou rukou hladil po vlasech a druhou svíral moji ruku a hrál si s jedním z mých prstýnků. Zapomněla jsem i na to, jak jsem byla unavená, než jsem došla domů.
"Beruško?" oslovil mě Tom do ticha.
"Hmmm?" zamručela jsem zvědavě.
Chvíli bylo zase ticho. Když nic neříkal, otočila jsem hlavu a podívala se na něj. "Miluju tě." sledoval mě tím svým čokoládovým pohledem, a já se v něm mohla utopit. Nevěřila jsem vlastním uším, že mi to vážně řekl.

"Asi jsem právě měla zatmění mysli.." prohlásila jsem nevěřícně. Vážně se mi to nezdálo?
Tom se neurazil, jen se zasmál a dal mi pusu. "Ne neměla, vážně jsem to řekl. Miluju tě, Eriko." chytl můj obličej do dlaní, byl ode mě jen několik málo centimetrů, a i ty vzápětí překonal, aby mě mohl políbit. V tom polibku jsem cítila sílu jeho slov, vážně si ze mě neutahoval.
"Taky tě miluju." zašeptala jsem mezi polibky. V ten moment jsem byla ten nejšťastnější člověk na celé planetě.
Cítila jsem, jak se Tom do polibku usmál. Přišlo mi to více než roztomilé, a proto jsem se od něj odtrhla a s úsměvem jsem se mu zahleděla do očí.
"Jsi ta nejúžasnější a hlavně moje." pošeptal Tom, jako by se snad bál, že tímhle, přeruší tento jedinečný moment, ale právě naopak. Tohle přidalo ještě na síle našeho, pro mě nezapomenutelného momentu.
"Jak jsi mě mohl takhle pobláznit?" zeptala jsem se ho se smíchem a ještě více se k němu přitulila.
"Na to bych se snad měl ptát já tebe, ne?" zasmál se a znovu spojil naše rty.
Přála jsem si, aby tahle chvíle nikdy neskončila, aby klidně trvala až do konce mého života. Takhle šťastná bych si přála být už nafurt.
"Nechceš si jít už lehnout?" zeptal se mě Tom po nějaké době. Už jsem sotva udržela otevřené oči, tak jsem přikývla.
Tom mě vzal do náruče a odnesl mě do pokoje. Nechtěla jsem mu kazit radost, tak jsem se jen usmívala, a když mě položil na postel, zase jsem se zvedla. "Kam mi utíkáš?" mračil se, ale i přesto vypadal pořád roztomile.
"Jen si dám rychlou sprchu a hned jsem u tebe." sklonila jsem se k němu, dala mu pusu a zapadla do koupelny, kde jsem si dopřála horkou sprchu, která mě trochu probrala, a když jsem se vrátila do postele, Tom už v ní ležel a jeho oblečení se válelo na zemi. Nebylo to nic neobvyklého, takže jsem ho jen překročila, vlezla si k němu a stočila se mu do náruče. Ani jeden nic neříkal, jen jsme se dívali jeden druhému do očí. Nedokázala jsem pochopit, jak je možné, že se mi to vážně jen nezdá. Připadalo mi to příliš krásné, než aby to byla pravda, zvlášť po tom, co se stalo na Silvestra, když si Tom trošku víc přihnul a šli na něj choutky. Od té doby se ani jednou neodvážil něco na mě zkoušet. Jasně, mazlili jsme se už hodněkrát, ale nikdy si nedovolil tlačit mě někam dál, a mě to tak prozatím vyhovovalo.
"Na co myslíš?" zeptal se mě.
"Na to, jak jsi perfektní a že si tě ani nezasloužím." řekla jsem, a ani jsem moc nelhala.
"Hloupost.." zakroutil Tom s úsměvem hlavou a políbil mě do vlasů. "To já si spíš nezasloužím tebe." znovu mi věnoval polibek do vlasů a ještě více si mě k sobě přitáhl.
Už se mi zas tak spát nechtělo, teď jsem měla spíše chuť si s Tomem povídat o čemkoliv, klidně celou noc.
Hlavu jsem si podepřela rukou a jedním ze svých prstů jsem Tomovi začla malovat obrazce na jeho nahou hruď, kterou bych nejradši celou zulíbala.
Neušlo mi, jak mě Tom s úsměvem pozoruje.
V místnosti bylo naprosté ticho, ani jeden z nás nic neříkal a to bylo zvláštní. Zvláštně krásný.
Když jsem se po nějaké době podívala na Toma a odtrhla pohled od jeho hrudníku, zjistila jsem že spí. S úsměvem jsem si představovala jak ho uspaly mé dotyky, ale třeba tomu opravdu tak bylo.
Věnovala jsem mu poslední polibek, ale jen pro dnešní den, zachumlala se do deky, přitulila se k němu jak jen to bylo možné a se skvělým pocitem usínala vedle muže, kterýho miluju. Není nic krásnějšího!
Ráno jsem byla vzhůru jako první. Několik dlouhých minut jsem nedělala nic jinýho, než že jsem sledovala, jak Tom poklidně spí. Určitě se mu něco zdálo, protože bylo vidět, že se mu třesou víčka.
Po nějáké chvíli jsem se rozhodla, že bude lepší jít nachystat snídani, místo toho, abych na něj koukala, i když mě to hrozně bavilo. Bylo už skoro jedenáct hodin, naštěstí byla sobota a já nemusela letět do práce. Potichu jsem se vykradla z postele, odešla do kuchyně a zjistla stav v ledničce. Díky tomu, že tu se mnou Tom často přebýval, byla lednička plná, protože on mohl jíst pořád, a já jsem ho nechtěla nechávat o hladu, takže jsem teď měla velký výběr surovin, ale nakonec jsem se rozhodla udělat lívance. Byla jsem do toho tak zapálená, že jsem si ani nevšimla Toma, který už nějakou chvíli stál s úsměvem ve dveřích a pozoroval mě, jak kuchtím, u toho poslouchám rádio, prozpěvuju si a ještě k tomu stíhám i tancovat. Málem jsem dostala infarkt, když jsem se otočila, abych něco položila na stůl a přitom si ho konečně všimla.
"Promiň." směje se Tom. "Když ty jsi u toho byla tak nádherná, a já neměl tu sílu tě vyrušit." směje se dál.
S úsměvem jsem pozorovala, jak se Tom svíjí smíchy ve dveřích, když v tom najednou začali v rádiu hrát "ploužák". Nechala jsem lívance lívancema a šla pomalu k Tomovi. Ten už začal pomalu utišovat svůj smích a vracel se do stavu normálnosti. Natáhla jsem k němu s úsměvem ruku a čekala až pochopí že ho tím žádám aby šel ke mě blíž. Divila jsem se, že mu to docvaklo tak rychle, protože jindy.. no prostě Tomovi některé věci docvakly občas o něco déle než bylo třeba.
Zachytil tedy mou ruku do té své a přitáhl si mě těsně k sobě. Hned na to obmotal své ruce kolem mých boků a já ty své okolo jeho krku. Začli jsme se pohybovat do pomalého rytmu romantické písničky a užívali si tuto kouzelnou situci, jako by jsme místo v kuchyni tančili někde na plese v přepychovém oblečení a né v noční saténové košilce a vlastně v případě Toma jen v boxerkách.
Docela jistě se mi lívance na pánvi už dávno spálily na uhel, ale tím jsem si rozhodně tuhle situaci nechtěla kazit.
Nedokázala jsem vnímat nic jiného než tlukot Tomova srdce a Toma samotného. Písnička už nejspíš skončila a místo ní začala hrát nějaká jiná, třeba i rychlejší, ale my dva stále tancovali v zájemném objetí.
"Miluju tě." pošeptal Tom a svými rty se přisál na můj krk.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Čteš povídku Happily Forgotten Memories?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama