Der Schmetterling.! 2. řada - 12.

19. března 2012 v 15:12 | Ela
Hned dojdu ke komodě a otevřu jeden z jejich šuplíků. Po chvilce přehrabování obálku najdu a s fotkama vyndám i nějakej papír, nejspíš dopis.
Usoudím že bude lepší když se na to posadím, a tak se s fotkama a dopisem v ruce posadím do křesla a přemýšlím na co se podívat dřív jestli na fotky, nebo si přečíst dopis. Je to dilema ale nakonec usoudím že bude nejlepší si přečíst dopis, kterej mě připravý na to co mě čeká až uvidím ty fotky.
S rozklepanýma rukama pomalu rozložím papír a i těch pár slov mě zarazí.


NENÍ TO TAK JAK ŘÍKÁ! LŽE!

Bylo napsáno na papíru a nic víc k tomu. Vůbec jsem nechápala to co tam bylo napsáno, ale když jsem se podívala hned na první fotku pochopila jsem.
Byla na ní vyfocená Lena s nějakým klukem a že by to byl kámoš to bych zrovna neřekla. Divoká líbačka zachycená na několika fotkách mě v tom ještě víc utvrdila. Prohlídla jsem si ještě několik fotek, kde byla Lena s tím neznámím klukem a no po pravdě byl docela hezkej, ale na Toma opravdu nemá. Když si prohlídnu všechny fotky s Lenou a tím klukem usoudím že bych je měla někam schovat aspoň prozatím. Ještě si je znovu všechny prohlídnu a nemůže se zbavit pocitu že Lena s tím klukem chdila a nebo ještě chodí, ale to myslím že né. Je to zamotaný, ale po zhlídnutí těchto fotek si myslím ještě víc že to dítě není nejspíš Tomovo. Bůh ví s kolika klukama Lena spala ještě po Tomovi nebo před ním a nalhala mu že je v tom a v tom měsící a taky že je to zaručeně jeho, ikdyž já bejt Tomem tak si to tak zaručeně nemyslím jako on.
Když si fotky dostatečně prohlídnu schovám je s dopisem zpátky do obálky a tu uklidím zpátky do šuplíku, tentokrát ale až do spod a na ni naskládám několik fotoalb které v šuplíku byli vždycky, tudíž žádná změna.
Jen co šuplík zavřu otevřou se dveře od bytu a dovnitř vstoupí Lena a za ní Tom s velkou cestovní taškou a kufrem.
Vykulím na Toma nechápavě oči, ale ten je pro změnu zase protočí a už jen podle jeho výrazu v obličeji poznám že je naštvanej. Že by se s Lenou pohádal? Vůbec by mi to nevadilo. Vím škodolibí, ale ona mi ubližuje až dost tak sem tam nějakou tu škodolibost si přát můžu.
Tom zavede Lenu do teď jejího pokoje a já si sednu na gauč a čekám až Tom od ní vyleze což netvrá moc dlouho. Naštěstí.
Hned jde za mnou, lehne si na gauč a svou hlavu položí na moje nohy.
"Lásko?" pošeptám a pohladím ho po tváři.
"Ano?"
"Ona se sem stěhuje?"
"Ne!"
"Ale vypadá to."
"Elí prosím nech toho nemám náladu."
"Aha. A myslíš jako že já jí mám? Když je tady ona?"
"Víš co já jdu za Billem." zvedne se z gauče a už si to míří do chodbičky. No to si ze mě dělá prdel?! On si jde za Billem a já tady jako mám tvrdnout s Lenou? No tak to ani nápad! A samotou jí tady taky nechci nechávat. Musela bych všechno zamknout jinak by to tu určitě všechno prošmejdila a o to nestojím.
"Jak jako jdu za Billem?" dojdu za ním do chodbičky.
"Nechci se hádat."
"To já taky né, ale opovaž se jít za Billem a nechat mě tady s Lenou."
"To jí mám vzít s sebou?"
"Ne, ale zůstat doma."
"Ale já chci jít za Billem!" nazuje si boty a už šahá pro klíčky, ale já mu ruku chytnu.
"Já bych toho chtěla! A navíc Lena tu je jen kvůli tobě tak si zase sundej boty a buď tady."
"Od kdy mi říkáš co můžu a co nemůžu?" vyjede na mě. Možná jsem to přehnala, ale v žádným případě tu s ní nebudu sama.
"Od tý doby co ty jsi přestal brát ohled na moje city!" oplatím mu stejným tónem.
"Nepřeháníš to už?"
"Já? A ty snad né? Tome zpamatuj se a zkus se vžít do mojí role a uvědomíš si že není zrovna lehký bejt ta druhá když chci bejt ta první." řeknu a pustím mu ruku. "A víš co? Dělej si co chceš." řeknu mu jako už pokolikátý a zajdu zpátky do obýváku, kde popadnu Lolu a jdu s ní do ložnice, aspoň že ona se na mě ještě nevykašlala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama