Something like a dream 1.

6. února 2012 v 19:03 | Mily |  Something like a dream (by Mily)
Seděla jsem za pokladnou a netrpělivě čekala, kdy se konečně velká ručička na hodinách přesune na dvanáctku. Bylo skoro šest a já se těšila, až konečně zavřu obchod a vypadnu. Dnes tu bylo obzvlášť prázdno, i když sem moc lidí obvykle nechodilo. Kdo by taky chodil do obyčejného marketu, když jsou všude mega a giga markety, kde je vše. Tohle byl malý obchůdek s pár regály a jednou pokladnou.
"Danieli, už se na to vykašli a jdi uklidit dozadu. Já to tu dodělám a zavřu." oslovila jsem chlapce, který posedával na paletách s lahvemi vody. Byl o pár let strší než já, ale já tu pracovala delší dobu.

"Dobře, tak ahoj zítra." mávl na mě a zmizel ve dveřích pro personál.
Urovnala jsem si pracovní košili a promnula si oči, abych tu na několik těch pár minut ještě neusnula.
Najednou se ozval zvuk otvírajících se vchodových dveří. "Dobrý den, máte ještě otevřeno?" zeptal se vysoký mladík s brýlemi snad přes celý obličej.
Podívala jsem se na hodiny. "Ještě asi pět minut." usmála jsem se. "Co si přejete?"
"Jen nějáký jídlo, brácha nám vyžral celou lednici." mávl rukou a vzal si nákupní košík. Musela jsem se nad tím zasmát, ale dál jsem nic neříkala. Nechala jsem ho, ať si v klidu nakoupí, byl na něj hezký pohled, tak už jsem ani tak nespěchala. Netrvalo mu to dlouho, během minuty byl u mě a já mu vše mohla nainkasovat. "Osm dolarů padesát." oznámila jsem mu.
Podal mi desetidolarovku a mávl rukou. "Díky, drobné si nechte." obdařil mě úsměvem.
"Díky, přijďte zase." oplatila jsem mu taky s úsměvem a dala peníze do kasy.
"Já přijdu rád, škoda že jsem to tu neobjevil už dřív, je tu hezkej klid." rozhédl se kolem sebe.
"Je před zavíračkou, i když narváno tu nebývá nikdy." objasnila jsem mu situaci.
"Tak to přijdu určitě znovu." znovu nasadil úsměv a vzal si svůj nákup. "Tak nashle!" rozloučil se a zmizel ze dveří.
Byla to příjemná změna po těch lidech, co sem chodili nakupovat obyčejně. Málokdo se na mě usmál, natož aby na mě promluvil. Jen jsem nad tím mávla rukou a šla konečně zavřít, dodělat pár potřebných věcí a zmizet odtud.
"Zlato, konečně jsi tu!" volal na mě Simon už z dálky, když jsem se konečně po sedmé hodině dostala do klubu, kde se obvykle scházíme s přáteli. Už tu byla snad celá parta, kolem stolu sedělo šest lidí. "Kde je Hannah?" zeptala jsem se po přivítání se Simonem.
"Dneska nepřijde, hlídá ségru." řekl David, její kluk. Všichni mí kamarádi se musí potýkat s problémy obyčejných lidí, ať už to jsou problémy doma, hlídání sourozenců, nedostatek peněz nebo problémy ve škole, i když do školy už chodí jen Hannah, David a Jessica. Bohužel nebo bohudík, mě se týkají jen problémy s penězi.
"Budeš dneska zpívat?" zeptal se mě Simon. "Josh říkal, že by se jim to hodilo. Lidi si tě žádají čím dál víc." usmál se na mě. Zpěv byla moje vášeň a jen díky majiteli klubu, Joshovi, se mi podařilo alespoň občas se dostat k mikrofonu.
"Jasně, moc ráda." přikývla jsem. "Jdu si to s ním domluvit."
"Jdu s tebou, už s tebou vážně nutně potřebuju mluvit, za poslední dny jsme si vůbec nepokecaly!" vyskočila na nohy i moje nejlepší kamarádka Rebecca. S úsměvem jsem jí chytla kolem pasu a společně jsme se vydaly k Joshovi.
Hned jak jsem se s ním domluvila, že za hodinu budu mít vystoupení, jsem si jen s Beccou sedla k baru, objednali jsme si drink a povídali si. Někdy bylo fajn pokecat jen ve dvou, bez ostatních. Mám je ráda, ale člověk taky někdy potřebuje svůj klid.
"Potřebovala jsi mi něco důležitého?" nadhodila jsem po chvíli. Vždycky to na ní poznám podle chování, když něco chce, nebo potřebuje něco probrat.
"Já jen, nevím kde začít." zakabonila se. "Víš, už delší dobu se mi líbí jeden kluk..." lezlo to z ní jako z chlupaté deky. Schválně jsem nic neříkala a čekala, až to na mě vybalí všechno. "Ale nevím jestli do něj mám jít, myslím, že se mu možná taky líbím.. já nevím.. ale je to dost složitý."
"Někdo z party?" zeptala jsem se.
"Ne!!" vyhrkla až moc rychle. Fajn, tak ať mi to neříká. Stejně mám podezření, že chce Hannah přebrat Davida. Ale nechám jí v tom, že nic netuším.
"Fajn, tak ne. A proč je to teda složitý?"
Podívala se do země. "On má totiž holku." A je to tady, já jsem to říkala. Ale David jí stejně dá košem, protože lepší holku než je Hannah nenajde. Bez urážky k Becce, samozřejmě. Ale oni dva jsou pristě nerozluční, proto jsem docela v klidu.
"Víš, zkus mu něco říct nebo tak a uvidíš, jak zareaguje. Pokud má rád svou přítelkyni, tak ti to řekne a ty se nebudeš muset nervovat. Pokud si s tebou něco začne tak by měla počkat, než tu přítelkyni pošle do háje, jasný?" povzbudivě jsem se na ni usmála. Vypadala zvláštně, když byla v rozpacích. Její blond kudrnaté vlasy jí padali do obličeje a ostře kontrastovali s červení, která teď zářila ja její tváři.
"Dobře, tak díky. Vrátíme se radši k ostatním?" snažila se stočit řeč jinam.
"Jasně, tak pojď.." pořád jsem se usmívala. Becce se každou chvíli líbí někdo jiný, takže jsem se nebála, že odmítnutí od Davida na ní bude mít špatný vliv.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Čteš povídku Something like a dream?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama