Schürzenjäger 17. KONEC

21. února 2012 v 14:51 | Mily |  Schürzenjäger (by Mily)

"Tys mi vážně řekla tati?" kouká na Angelu překvapeně

"Jo..kdy se s mámou vezmete?" zeptá se ho jako by mimochodem a já jen nestačím zírat

"No..já nevím..maminka neříkala že by se chtěla vdávat.."

"Ale to je přece jasný že by chtěla.. když se máte rádi.." kroutí Angela hlavou, jako by to byla ta nejjasnější věc na světě

"Angelo..nech Toma na pokoji, radši si jdi uklidit do pokoje, nebo se přes ty hračky přetrhneš.." řeknu ještě trochu se smíchem

"Tak jo no.." seskočí ze židle a jde

"Kde se to v ní vzalo?" zeptá se Tom, když odejde

"To já nevím, už včera se mě ptala kdy se vezmeme.."

"A kdy se vezmeme?" zeptá se s úsměvem Tom



"To má být jako žádost o ruku?" koukám na něj

"No..mohla by být.." položí mi ruce kolem pasu. "Vezmeš si mě?"

"Tome.." chvíli na něj překvapeně koukám a pak ho obejmu. "Vezmu si tě moc ráda..ale nezdá se ti, že je trochu brzo?"

"Jsme spolu už.. přes půl roku..to je nejdýl co se mnou kdy někdo vydržel.." usměje se

"Ale to není moc..aby sme se do toho moc nehrnuli.."

"Já sem si jistej..a jak vidíš tak Angela taky.. co ty?"

"No..dobře..tak já taky.." políbím ho

"Nemusíme se svatbou spěchat..stačí že sme už zasnoubení..máme času dost…"

"Jo já to vím..ty si naprosto úžasnej, víš to?"

"Ne to ty.." políbí mě a už mě nepustí

Když to oznámíme Angele a Billovi, mají z toho oba ohromnou radost. Angela už nám všechno plánuje, nejradši by byla, kdybychom se vzali hned na místě. My se s Tomem ale domluvíme, že nebudeme spěchat, a že se vezmeme až na jaře, takže máme ještě celej podzim a zimu na to si to rozmyslet.

Jak ale čas běží, kluci zase začnou jezdit po koncertech a my jsme s Angelou sami doma. Na svatbu si pomalu nikdo ani nevzpomene. Jsme ráda, když kluci občas přijedou domů a máme s Tomem chvilku sami pro sebe. Před Vánocema probíhá všechno jinak něž jak probíhali až do těch minulých. Jsme na ně čtyři a Vánoční nálada vládne už měsíc předem. Zdobíme dům zevnitř i zvenku, pečeme cukroví, nakupujeme dárky…když vidím, jak jsou všichni šťastní mě hrozně uklidňuje. Ráda pozoruju, jak si Angela hraje s klukama, Tomovi pořád říká tati, on se otcovské funkce ujal velmi dobře, občas si na něm všimnu, že je pyšný sám na sebe, jak to zvládá.

Těsně před Štědrým dnem jedeme navštívit rodiče Billa a Toma. Ty málem trefí mrtvice, když jim Angela začne říkat hned babi a dědo. Tom jim ale hned všechno vysvětlí, tak to nakonec pochopí a na mě i na Angelu jsou hrozně milí.

Když na Vánoce sedíme u Vánočního stromečku a všichni si nadšeně porozhalujeme všechny dárky, stoupnu si a odkašlu si, aby mi všichni věnovali pozornost. Všichni tři se na mě se zvědavostí podívají.

,,Já..mám pro vás ještě jeden dárek..teda doufám že to bude takovej hezkej dárek, nebyl zrovna plánovanej.." pousměju se

"Proboha..Annie ty jsi těhotná!" vybafne Bill a Tom i Angela se na mě podívají s otevřenou pusou

"No díky Bille, že jsi mi skazil překvapení.." začnu se smát a pak se s obavami podívám na Toma. Angela začne radostí skákat po pokoji.

"Já budu mít sestřičkuuuuu!"

"Promiň, to sem nechtěl..gratuluju.." usměje se Bill a obejme mě. Pak Toma poplácá po rameni. "Činíš se, brácho.."

Tom jen kouká a je vidět, že ho to dost překvapilo. Já si sednu vedle něj.

"Promiň, já tě nechtěla takhle vyděsit…"

"Ale ne..nevyděsila jsi mě..jen..no teda..my budeme mít vážně dítě? Kdy?" uměje se na mě

"No, jsem v druhým měsíci..takže někdy v létě.." taky se usměju

"No teda..já budu táta..teda já už vlastně sem.." zasměje se a vezme mezi nás Angelu

"Jo..tak teď už ale zbývá jen aby si Bill našel nějákou slečnu.." usměju se na něj

"Dočkáš se, neboj.." usměje se Bill a se šibalským úsměvem odejde k sobě do pokoje

"Tak ty chceš sestřičku jo, Angelo?" zeptá se jí Tom

"Já jí budu mít, že jo mami!" podívá se na mě

"Možná to bude bratříček, já ještě nevím..tobě by vadilo, kdyby to nebyla sestřička?"

"Ale nevadilo..lepší by ale byla sestřička.." zamrká na mě

"Uvidíme, necháme si to zjistit, aby měla Angela klid.." podívá se na mě Tom. "Ale ať je to jakkoliv, to nám tenhle dům nebude stačit.."

"Bude,je dost velkej..a jedno dítě se sem ještě vejde.." zavrtím hlavou

"No jo jenže až bude růst, tak to dítě i Angela budou potřebovat víc prostoru.."

"Ty Tome..ty myslíš nějak moc dopředu, to se ti moc nepodobá.." zasměju se

"Musím, teď když mám vás tři a Billa..koupíme velkej dům, Billa vezmem samozřejmě sebou, mýho malýho brášku tu nemůžu nechat přece.."

"To je jasný, my by jsme ti to ani nedovolili, velkej taťko.." usměju se na něj a dám mu pusu

"To je dobře, ale teď spát, a obě dvě..vlastně tři.." nažene nás do postele a všichni spokojeně usneme.

A jak jsme to naplánovali, tak se taky stalo. Přestěhovali jsme se do většího, krásného domu, který je jen kousek od domu rodičů Billa a Toma. Ti z nás na naší další návštěvě měli zase málem infarkt, když jsme jim řekli, že se s Tomem budeme brát a čekáme dítě.. a taky Bill jim dovedl ukázat svoji přítelkyni, kterou před náma pár týdnů tajil, i když neměl důvod, protože je moc milá, hned jsme si s ní padly do oka.

Svatba se nakonec konala už v březnu, kdy jsem ještě neměla moc břicho a vešla se do šatů. :D

Angele se splnil sen, když si na konci června přijela s tatínkem do porodnice pro maminku a sestřičku, kterou jsme pojmenovali Gabriela. Byl to nejkrásnější den v mém životě, když se na mě Gabriela poprvé podívala svýma nádhernýma čokoládovýma očima, které zdědila po svém tatínkovi a já věděla, že tohle je okamžik, který si budu pamatovat do konce života. Protože není nic krásnějšího, než se dívat do všech těch šťastných očí lidí, které mám ráda a děkovat bohu za to, že mi Billa a Toma přivedl do cesty. Bez nich by totiž nic nebylo ono, změnili mě i Angele život, a za to jim nikdy nepřestanu být vděčná…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Schürzenjäger?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama