Schürzenjäger 16.

19. února 2012 v 15:51 | Mily |  Schürzenjäger (by Mily)

"Zlatíčko..když ti bude smutno, tady máš naši fotku..a vždycky když se na ni podíváš, tak já na tebe budu myslet a budu doufat, že se mi brzo vrátíš.." obejmu ji a už nedržím slzy.

"Mami nebreč..já se zase vrátím.." usměje se na mě.

"Jo já vím..bude mi smutno..brzo si pro tebe přijedu,neboj se.." taky se pokusím usmát. Potom se ještě rozloučí s klukama a pak si jí paní Tauberová odveze.

Najednou je v domě hrozný ticho. Nikomu se nechce mluvit. Já jen stojím u okna a dívám se směrem, kterým mi Angela odjela. Teď už slzy nezadržuju, brečím jak malá. Tom ke mně přijde a beze slov mě obejme. Dlouhou dobu tam jen tak stojíme.



"No tak..ona se vrátí..myslí si, že jela jen na výlet, tak si to mysli taky.." snaží se mě povzbudit.

"Jo máš pravdu..mě jen bude hrozný smutno..nikdy beze mě nebyla dýl než pár hodin.."

"Ona je skvělá a chytrá..zvládne to..a ty taky..je přece tvoje.." usměje se a mě je aspoň o trošičku líp.

Zdá se mi to jako věčnost, než se konečně dají věci do pohybu, i když to trvá jen týden. Paní Tauberová mi zavolá, abych k ní přišla, vydám se tam hned druhý den. Vyplním u ní nějaké papíry kvůli opatrovnictví, tím ale ještě nic nekončí, protože musí vyslechnout nejdřív Angelu samotnou, mě taky a pak ještě musíme k nějakému soudu. Když si mě za dalších pár dní pozve na pohovor, všechno probíhá v klidu, na všechny otázky jí odpovídám popravdě. Je vidět, že ona se snaží nám spíš pomáhat, než škodit.

Další dlouhé dny trvá, než mě pozvou k soudu. Pozvou tam i Billa s Tomem, protože jsou jako jediní, kdo o všem ví.

Když tam přijdeme a já uvidím Angelu, která už tam sedí s nějákou jinou paní, zase mi vyhrknou do očí slzy.

"Mamiiii!" vyjekne, když mě uvidí a běží ke mně.

"Zlatíčko moje..jak ses měla?" pevně ji obejmu

"Byli tam na mě hodní.. ale já už chci domů.."

"Já vím, já už tě chci mít taky doma..moc se nám všem po tobě stýská.."

"Promiňte, neměla by jste s Angelou mluvit, dokud soud neskončí.." přijde k nám ta paní, s kterou Angela přišla

"No jo, omlouvám se..princezno, uvidíme se potom, dobře? Teď jdi tady s paní.." usměju se na ní a ona s ní jde. Sice se na mě potom pořád otáčí, ale naštěstí poslušně sedí.

Když to konečně začne, vyptávají se nás všech na všechno znovu. Nejvíc trpím, když vyslýchají Angelu a mluví o její pravé mámě. Ona jim pořád vysvětluje, že její máma sem já. Když jí konečně dají pokoj, chvíli musíme počkat, jak se porota a soudce rozhodnou. Celou dobu drtím Tomovi ruku, hrozně se bojím, že mi ji nedají. Moje obavy ale byly zbytečné, protože soudce mi ji do péče svěří. Všichni jsme neuvěřitelně šťastní, a já už zase brečím, ale tentokrát štěstím. Angelu objímám celou cestu až domů, konečně tam nebude takový ticho a nuda. Hned začneme s plněním slibů a ještě ten den jdeme do ZOO. Druhý den vyrazíme do bazénu, kde strávíme celý den, další dny nám zabere hodně času přestavování mýho a Angelinýho pokoje jen na Angelin. Já se odstěhuju k Tomovi a její pokoj měníme podle jejích představ, což nám zabere vážně dost času, protože si dost navymýšlí.

"Mami, že už nikam nebudu muset jet?" zeptá se mě Angela, když jí po dvou dnech ukládám do jejího hotového pokoje

"Ne..už ne..už tě nikam nepustím.." obejmu ji

"A když teď spíš u Toma..to jako když se máte rádi, tak se vezmete a Tom bude můj táta?" usměje se a já se začnu smát.

"A ty by si chtěla Toma jako tátu?"

"No klidně.. vždyť je na mě hodnej.. a Bill taky.." taky se začne smát

"Tak to by ses měla zeptat spíš Toma..táty.." začnu se zase smát. "a klidně mu zkus říkat tati, mu to vadit nebude.."

"Tak jo.." obě se ještě chvíli smějeme a pak jí dám pusu a nechám jí spát.

"Čemu ste se tam smáli?" zeptá se Tom, když přijdu k němu

"Ale ničemu..je to skvělý jí tu zase mít.." usměju se

"Je skvělý vás tu mít obě.." obejme mě a políbí mě. "A taky je skvělý tě vidět zase šťastnou.."

"No jo, teď už mi nic nechybí.."

"Mě taky ne.." usměje se, položí mě na postel a lehne si ke mně

"No jo..ráno chystáš snídani, jo lásko?" usměju se a dám mu pusu. "Dobrou.." a než stačí něco říct, zavřu oči a zachumlám se pod peřinu. Skoro slyším jeho myšlenky, jak si říká, jestli to myslím vážně. Nevydržím to a když otevřu oči a podívám se na jeho zmučenej pohled, začnu se smát.

"Čemu se směješ?" zeptá se skoro dotčeně

"Tomu jak seš roztomilej.."

"No dobře..to beru.." převalí se na mě a začne mě líbat, a nakonec nezůstane jen u toho..

Ráno Tom opravdu vstane první a všem nachystá snídani. Já jdu pro Angelu a jdeme se za ním dolů nasnídat.

"Bylo to dobrý…tati.." řekne Angela když dojí. Já se málem utopím v čaji, protože se začnu smát. Tom na ní jen kouká a nechápe.

"Už je to tady.." směju se a koukám na něj
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Schürzenjäger?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama