Der Schmetterling.! - 12.

3. února 2012 v 18:03 | Ela
"Tak David si nabalil španělku." řekne nevěřícně Bill a oba se nad tím usmějem. David měl totiž vždycky smůlu na ženský. "No a co Lena?" zeptá se mě po chvíli Bill. A jéje.
"No Lena.." ani si nestihnu vymyslet jak bych pokračoval a Bill mi skočí do řeči.
"Nechci vědět vlastně co Lena. Spíš by mě zajímalo jestli jsi si s ní ještě něco měl." řekne a podezíravě se na mě koukne. Nemůžu mu lhát.


"No víš ona tady byla taková nuda." řeknu a doufám že mu to hned docvakne což se ale nestalo.
"No a co že tady byla nuda já se ptám jestli si s ní ně." ani to nedořekne což znamená že mu to docvaklo. "Ty jsi vážně nepoučitelnej Tome." řekne nevěřícně a zakroutí nesouhlasně hlavou.
"Dolejzala za mnou a a a byla tu nuda jak jsem říkal." začnu ze sebe žbrblat svojí obranu která jen tak mimochodem Billa vůbec nezajímá a dělá jako bych právě teď nic neřekl. Bill prostě slyší jen to co chce.
"Mě už to je jedno. Nehodlám se zase hádat Tome. Jenom mi vadí že si nechceš připustit to co doopravdy cítíš k mimochodem úplně jiný holce." řekne chytře ale já nad tím jen nesouhlasně zakroutím hlavou jako on před chvílí.
"Víš Bille už jsem ti několikrát říkal že si nemusím nic připouštět a pojď musíme jít k Davidovi." řeknu, oba se zvednem z křesel a jdeme k Davidovi do pokoje.

O tři dny později.

"Je krásnej." řeknu a kouknu se na Johana abych zjistila jak se tváří.
"Cože krásnej?! Ani náhodou je úžasnej. Počkej až ho uvidí Bill úplně se nad ním rozplyne." řekne Johan a já se zasněně podívám na dokončenej kostým na kterým jsem s malinkou pomocí Johana pracovala. "Už se ti ozval Bill aby jste se dohodli kdy má volno aby jsi mu ho dovezla?" zeptá se mě Johan a já jen zakroutím hlavou že né.
"A tobě?"
"Mě taky né ale.." ani to nedořekne a mě začne zvonit mobil jak na lesy.
"My o vlku a vlk .." nedořeknu to a zvednu hovor. "Ahoj Bille to je taky dost že zavoláš." řeknu a on se usměje do telefonu.
"Ahoj no to víš nemám moc čas teď, ale tak volám kdy mi přivezeš ten kostým."
"Kdykoliv už je hotovej a podle mě je naprosto dokonalej. Záleží na tobě kdy máte s kapelou aspoň jeden den odpočinek."
"Řeknu ti to takhle zítra máme rozhovor v televizi asi tak okolo 1 odpoledne a vrátíme se okolo 5 ještě máme totiž autogramiádu takovou menší no a od pěti odpoledne máme volno i druhej den a pak už máme koncert. Tak přijeď zítra řeknu Davidovi ať zařídí pokoj tady na patře." řekne jako hotovou věc.
"Dobře tak já se podívám jestli je nějakej let do Španělska volnej je možný že nic volnýho nebude a já budu muset přiletět bůhví kdy." řeknu. Vůbec se mi tam nechce, ale jako tvůrkyně toho kostýmu musím Billovi vše vysvětlit. Nevím jak přežiju přítomnost Toma. Není den abych na něj nemyslela. Příšerně se mi po něm stýská, ale snažím se lásknu k němu a vzpomínky na něj nějak v sobě potlačit. Zatím bezúspěšně!
"No ty si nějak poradíš. Elí rád bych si s tebou povídal ale mám fofr za chvíli odjíždíme na focení tak se zatím měj. Večer máme volno tak ti zavolám, i když bych asi měl někam vyrazit co jsme tady ve Španělsku skoro nikde jsem ještě nebyl tak uvidím. Tak se zatím měj a pak ti zavolám informace. Pá." řekne Bill do telefonu tolik informací že sotva pobírám a než stačím něco říct z telefonu se už ozývá jen tůtání značící že Bill měl opravdu naspěch.
"Tak co kdy tam jedeš?" zeptá se mě Johan.
"Asi zítra nevím jak seženu let." řeknu a pokrčím ramena.
"A kdy se vrátíš?"
"To taky nevím až to Billovi všechno vysvětlím a asi i tý Leně to budu muset vysvětlit jak se co v tom kostýmu má přece se do něj chudák nemůže oblíkát sám to chce pomoc, ale jako moc zdržovat se tam nehodlám." řeknu rozhodně a on se na mě vykuleně podívá.
"Proč? Já myslel že s Billem vycházíš skvěle."
"Jó to jo Bill je zlatíčko."
"Tak v čem je problém?"
"To je jedno." snažím se ukončit konverzaci na toto téma.
"To není jedno. Mě to zajímá. Neboj nikomu to nepovím." řekne důvěryhodně a já se na něj podívám. Je pravda že už bych to potřebovala všechno někomu říct a vím že Johan není slepičí prdelka a hned by to někomu řekl. Ještě chvíli váhám a když mi odpřísáhne na svého přítele Sebastiana že to nikomu neřekne začnu mu to všechno vyprávět. Jen tak pro ujasnění Johan je gay což mi vůbec nevadí. Neodsuzuju takovýhle lidi. Mají právo na život jako každej jinej a sou to stejný lidi jako kdokoliv jinej. Nechápu ty lidi co je odsuzují jen kvůli jejich jiný orientaci.
"Takže ty jsi do něj zamilovaná chápu to správně?" zeptá se mě Johan když mu to všechno odvyprávím.
"Jo, ale on to necítí stejně jako já a proto se tam nechci zdržovat už chápeš proč?"
"Naprosto zlatíčko moje, ale povím ti to takhle. Tom je blbec když si nechává proklouznout mezi prsty tak skvělou, nádhernou, okouzlující dívku jako jsi ty." začne mě utěšovat a mě to vážně všechno pomůže.

"Tak co kdy ti letí nějaký letadlo?" zeptá se mě Johan když už asi deset minut sedím nad notebookem a hledám nějakej let do Španělska.
"No dneska v 5 odpoledne a ještě tam jsou volný místa a nebo až zítra ale ty už jsou obsazený. To víš doby rodiných dovolených. Pak leda až večer, ale to je blbost." řeknu a on mi to odkývá.
"No tak leda dneska v pět." řekne rozhodně.
"Nojo jenomže to je za tři a půl hodiny to nestíhám." řeknu, ale on se na mě nesouhlasně podívá.
"S mojí pomocí stihneš všechno. Zamluv si letenku a já jdu zatím zbalit ten kostým a žádný odmlouvání." řekne s úsměvem a mě vážně nic jinýho nezbyde než odletět dneska. Zamluvím si teda letenku a pak hned jdu pomoc Johanovi s balením toho kostýmu.
"Odvezu tě k tobě domů chceš abys to měla rychlejší a pak klidně i na letiště." řekne mile Johan a jeho nabídku prostě nemohu odmítnout a vlastně ani nechi. Nechce se mi táhnout metrem a pak taxíkem. A když se sám nabídl tak co.
Doma si rychle naházím oblečení z tašek co jsem si všera koupila do kufru a k tomu ještě nějaký jiný. Jedu tam na chvíli, ale kufr mám jak na rok. Zabalím všechno nejdůležitější což značí půlku mého šatníku a pak hned si už zase sedím v tom přepychovém autě Johana který mě veze na letiště.
"Tak se tam měj hezky, zavolej mi jak se líbil kostým a tak a hlavně brzi se mi vrať musíme pokračovat v tý naší kolekci nezapomeň." řekne Johan s úsměvem. Ten chlap se jen usmívá takový sluníčko.
"Dobře určitě ti zavolám doufám že jsem nic nezapoměla. Víš že nemám v plánu se tam zdržovat dlouho."
"No tvůj kufr mluví za delší pobyt." řekne pobaveně.
"Vzala jsem si jen to nejnutnější tak ticho. Tak já už musím pá a očekávej můj telefonát." obejmu ho a s úsměvem od něj odcházím na odbavení zavazadel a ták.

U Toma.
"Bille dělej nebo půjdem bez tebe." řeknu Billovi a rozvalím se na jeho postel. To dnešní focení mě unavilo, ale ještě mám dost energie na to abych šel s ostatníma zapařit.
"No tak Bille fofruj nebo nikam kvůli tobě nepůjdem." řekne Georg. Jsme totiž všichni u Billa v pokoji a čekáme už jen jako vždy na Billa kterej se skrášluje v koupelně. Jen málo kdy se stává že jdeme všichni zapařit a tentokrát s náma jde i David s tou svou přítelkyní Alex. Dneska večer se mám v plánu opít a to pořádně a všechny myšlenky na ní aspoň na chvíli nechta zalíst někam do kouta. Jo na ní na Elí. Dřív jsem si myšlenky na ní zakazoval a dařilo se to, ale teď? Teď si je můžu zakazovat do Ále lůja a stejně to nepomáhá. Mám už toho plný zuby. Ona mi normálně zavirovala hlavu!
"Tak můžeme jít." řekne Bill když konečně vyleze z koupelny zkrášlenej až na půdu a tak se všichni zvednem a jdem. Když přijdem do klubu ve kterým to vážně žije zalezem si do jednho boxu kterej je v rohu klubu a není do něj ani moc vidět. Po dvou hodinách plných srandy Billovi začne zvonit mobil.
"Ahoj .... Teď a kde? .... Ale .... Ach ták no ale je to skvělí aspoň tu budeš dýl .... Jakto? .... Dobře no tak nic jdu za tebou tak na mě čekej." to je všechno co jsme z Billova telefonátu slyšeli no moc toho nebylo. Je jasný že mě hned zajímá s kým si volá.
"Kdo to byl?" zeptám se a na očích ostatních co jsou tu vidím že je to taky zajímá.
"Překvapení. Saki odvezeš mě prosím do hotelu?" zeptá se Bill Sakiho který to souhlasně odkývá. Ani nedopije svoje pití který si objednal a i se Sakim zmizí. My začneme diskutovat kdo by to asi mohl být.
"A co když to je Elí." řekne Gustav a mě ztuhne úsměv na tváři.
"To né ta je v Německu i když je možný že by přivezla ten kostým." usoudí David.
"To těžko protože by se Bill pyšnil tím že už je ten kostým hotovej a taky by nám to řekl že přijede." řekne Georg a já musím přitakat k jeho názoru. Jak znám Billa nemluvil by o ničem jiným než jenom o tom že se těší na ten kostým a taky na Elí.
"Pravda řekl by mi ať jí zarezervuju pokoj, ale nebylo by to špatný kdyby přijela bylo by to super docela mi hodně chybí." řekne David a já se jen uměle usměju a začnu pozorovat svoje boty.
"No ale tak kdo by to asi mohl bejt?" zeptá se Lena a ještě víc se na mě nalepí. Už mi leze na nervy, ale nějak se nemám k tomu abych jí něco řekl. V posteli vydává docela slušnej výkon tak co.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama