Schürzenjäger 7.

18. ledna 2012 v 11:01 | Mily |  Schürzenjäger (by Mily)

Kluci se zastaví na chodbě a koukají na mě. Já z obýváku posbírám tiše všechny dárky, kluci mi s tím pomůžou, protože máma stejně začíná usínat. Potom zavřu dveře a opřu se o zeď.

"Annie, proč tu zůstáváte..máte tu akorát peklo.." promluví jako první Tom

"Protože nemůžu s Angelou jen tak odejít..dokud nikdo nic neví, tak je klid..platím účty, všechno zařizuju..kdybych odešla, tak to nikdo dělat nebude, mámu zavřou do léčebny a Angelu do děcáku..nikam nemůžu.." sklopím oči k zemi

"Ale musí to nějak jít..soudy ti Angelu přidělí..když uvidí, jak je na tebe fixovaná, že ti říká mami..mohla bys jí adoptovat.." nenechá se odbýt.



"To by ale trvalo dlouho..a jí by mi zatím vzali..to nechci.."

"Víš co..zjistíme jak to je..a pak se uvidí, co říkáš? Tady přece nemůžete být.." přidá se k němu i Bill. "A zatím..dojdi pro Angelu..půjdete k nám.."

"To ne..to nemůžu.."

"Ale můžeš..sem budeš chodit jen platit účty..ale bydlet budete u nás, nikdo nic nepozná..a až budeš mít Angelu ve svým opatrovnictví, už sem nebudeš muset..my ti pomůžeme.. pojď..prosím..nenecháme tě tady.."

"Tak..dobře..Angele bude líp když jí máma nebude pořád budit svými opileckými příchody..a já už na to taky nemám nervy..jestli vám to teda nevadí..beru to..za bydlení vám budu platit.."

"Ne nevadí..a s penězi si nedělej starosti..nám bude stačit, když nám tam budeš udržovat pořádek a sem tam třeba něco uvaříš..a do práce už nebudeš muset..o peníze se vůbec nemusíš starat.."

"To ne..takhle to nejde..nemůžu u vás žít s Angelou za nic.."

"Tak víš co? Místo v cukrárně budeš pracovat u nás..něco jako pokojská..ty nám nebudeš platit a my tobě taky ne..a když bude potřeba něco koupit tak na to peníze dostávat budeš..to je fér, ne?" navrhne Bill

"Jo..celkem jo..a peníze co mi posílá táta na účty stačit budou..i na nějaký výdaje..tak dobře, beru to.." usměju se. "Tak mi pojďte pomoct sbalit věci.." jdeme všichni na horu, sbalíme mých a Angeliných pár věcí, potom vezmeme spící Angelu, nasedneme do auta a jedeme ke klukům. Tam mi kluci zase pomůžou vybalit věci. S Angelou budeme mít jeden pokoj, postel mám ještě větší než doma, zatím tam budem spát s Angelou obě, než sem dovezeme její postýlku. Když mi kluci ukážou trochu dům, kterej je celkem velkej, jdu si taky lehnout. Je to nezvyk, neležet ve svojí posteli, ale protože jsem vyčerpaná, zalehnu a za chvíli spím.

Ráno mě vzbudí Angela.

"Mami..mami vstávej..jaktože nejsme doma, kde to jsme?" vystrašeně na mě kouká a mě chvíli trvá, než mi dojde, kde že to vlastně jsme. Usměju se na ni a pohladím ji po tváři.

"Nemusíš mít strach..jsme u strejdy Billa a Toma..nelíbilo by se ti, kdyby nás už nikdo neprobouzel rachotem, měly jsme na sebe my dvě víc času a taky kdybychom byly víc času s Billem a Tomem? Máš je přece ráda..viď?"

"Jo mám je ráda..je s něma sranda.. to by bylo super kdyby nás nikdo nebudil a my byly víc spolu.." lehne si zpátky vedle mě a já ji obejmu

"Tak si představ, že nás už nikdo budit nebude..a budeme spolu i s klukama..tam kde jsme bydlely doteď už se nemusíme vrátit, kluci nám dali takovej obrovskej dárek..tenhle pokoj kterej je u nich doma..můžeme tady s něma bydlet, teda jestli chceš.."

"Fakt? Tak to je super!" raduje se a potom se zasekne. "Ale co moje hračky co mi donesl ježíšek?"

"Neboj..máš tu nový i starý hračky..a jestli ti tu něco chybí tak se to sem doveze..třeba tvoje postýlka..a bude nám fajn..už nemusím chodit do cukrárny, budu tam chodit už jen hodně málo..a ty budeš moct buď se mnou nebo jestli budou mít kluci čas a budou tě chtít, tak budeš moct být s něma.." usměju se

"Juchůůůůů!" radostí začne skákat po posteli.

"Pšt..já vím, že máš radost, ale ať kluky nevzbudíš, je ještě brzo.." směju se a Angela si sedne na postel a se smíchem si zakryje pusu. "Víš co..tak když už jsme vzhůru, půjdeme udělat něco dobrýho k snídani.." šibalsky na ni mrknu a ona souhlasí, tak se oblíkneme a jdeme do kuchyně. Angela rozhodne, že uděláme vafle, zapneme si k tomu rádio a pustíme se do práce. Dobře se u toho bavíme a když máme chvilku čas, začneme i tancovat. Ani si nevšimneme, že za náma někdo stojí, až když se ten někdo začne smát a my se lekneme. Stojí tam Bill i Tom a oba se smějí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Schürzenjäger?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama