Schürzenjäger 4.

6. ledna 2012 v 12:21 | Mily |  Schürzenjäger (by Mily)

O víkendu se Bill odpoledne staví, máma je naštěstí asi zase někde v hospodě a ségra je taky jako vždycky pryč, tak máme klid.

"Jak jsi to myslela..s tím že to je u vás složitý? Teda jestli se ti o tom chce mluvit.." zeptá se Bill, když zdobíme perníčky.

"Teď o tom nechci mluvit.." kývnu hlavou směrem k Angele a Bill to pochopí. "Až potom.."

"Jasně..dobře.." celý odpoledne potom zdobíme perníčky a dost se u toho nasmějeme. Bill je u nás až do večera, dokonce se mnou jde i uložit Angelu. Potom si sedneme sami dva do kuchyně a já mu začnu sama vyprávět všechno o mým životě, o mámě, o škole a o tom, že teď vychovávám Angelu já, proto mi říká mami. Bill na mě celou dobu jen kouká a poslouchá. Když skončím a odmlčím se, chytne mě za ruku.



"Kdybych vám mohl nějak pomoct..stačí říct.."

"Seš moc hodnej..díky..ale my to zvládneme..tak jako doteď..vlastně já ani nevím, proč ti to vyprávím..nikdo o tom neví..bojím se aby na mámu někdo neposlal sociálku nebo něco..nevím co bysme dělaly, kdyby nám Angelu vzali..já s mámou a ségrou by sme skončily na ulici a Angela v děcáku..to nechci.."

"Kdyby se to stalo..tak by ste na ulici neskončily, já bych vás tam nenechal..sice se skoro neznáme ale vím že seš dobrej člověk..a oblíbil sem si tebe i Angelu, je s váma sranda.." usměje se

"Díky..seš první člověk, co se se mnou takhle baví..kamarády sem nikdy neměla.." taky se na něj usměju

"Vážně? No tak teď už kamaráda máš..a když budeš něco potřebovat tak klidně řekni.."

"Dobře, seš vážně hodnej..jak můžeš mít za bráchu takovýho idiota?" vyklouzne ze mě

"On není tak špatnej..jen neumí zacházet s holkama.."

"No jo, promiň.."

"To je v pohodě..tak já už půjdu, ať můžeš jít taky spát.." usměje se a zvedne se k odchodu. Doprovodím ho ke dveřím a když se s ním rozloučím, jdu si nachystat věci do školy a spát.

Další dny se dál vídám s Billem. Beru ho jako kamaráda, za těch pár dní jsme se hodně sblížili. Máme si spolu o čem povídat, já mu vyprávím o všem, co mě napadne, on mi vypráví o jejich rodině, kamarádech, o jejich skupině, o které jsem ani nevěděla, i když bych měla, protože podle toho, co mi Bill říkal, jsou hodně známí. Bill mi slíbí, že nás určitě vezme na nějákej koncert, ale teď zrovna mají volno, přes Vánoce si dali pauzu a po Novém roce se pustí do nových věcí. Docela mě mrzí, že bude často pryč, ale na druhou stranu jim to přeju a jsem moc ráda, že dělají to, co je baví. Navíc už aspoň vím, proč se kluci maskují, když jdou ven, proč po nich lidi tak koukají, a taky jak si můžou dovolit všechny ty drahý věci, kterých jsem si za krátkou dobu stačila všimnout.

Vánoce se blíží, už do nich zbývá jen týden. Nakupuju poslední dárky a Bill mi pomáhá vybírat. Když u něj s Angelou jsme na návštěvě, je tam i Tom. Angela si s ním povídá a hraje, já dělám, že tam není a povídám si s Billem. Když pak Bill odejde do kuchyně, tak si Tom za mnou sedne.

"Annie..já vím že seš na mě naštvaná.. chci se ti omluvit, choval sem se jako blbec.. nechtěl jsem na tebe naléhat..jen sem tě špatně pochopil..nikdy bych tě do ničeho nenutil..promiň.."

"Jo to choval..a nemluv takhle před Angelou..nemusí mluvit jako dlaždič.." koukám se jinam

"Promiň..odpustíš mi to? Můžeme být aspoň kamarádi?" podívá se na mě psím pohledem

"No fajn..ale jen protože tě má Angela ráda..a nebudeš se o nic pokoušet.."

"Dobře, to beru.." usměje se a já na něj taky. Potom se k nám přidá Bill a všichni si hrajeme s Angelou.

Další den celé odpoledne strávíme s Angelou sáňkováním, když už se chystáme domů, začne mi zvonit telefon.

"Ahoj, tady je Tom, nemáš dneska čas, že by sme něco podnikli? Teda jako kamarádi samozřejmě.."

"Ahoj Tome.. nejde to, nemůžu se hnout od Angely..neměl by jí kdo hlídat.."

"Tak ji vezmi sebou..můžeme si třeba u nás pustit nějaký filmy.."

"Ona musí večer spát..jsou jí teprve necelý 4 roky.."

"Já vím..a co kdybych vás teď obě pozval na něco dobrýho a pak třeba od sedmi do kina?"

"My sme teď byly sáňkovat..ale tak za půl hodiny?"

"Dobře, kde vás mám vyzvednout?"

"Sejdeme se v parku u toho Bistra.."

"Tak dobře, za půl hodiny tam budu.." rozloučí se Tom a my se pak hned vydáme domů, sice jsme utahaný ale taky máme pořádnej hlad.

Když přijdeme na smluvené místo, Tom už tam čeká, přivítáme se s ním a vydáme se do nějaké restaurace, kde se všichni tři cpeme, jak kdybychom týden nejedli.

Potom jdeme do kina na nějákej novej animák, u kterýho se všichni bavíme. Pak nás Tom chce doprovodit domů, tak mi nezbývá nic jinýho, než s tím souhlasit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Schürzenjäger?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama