Happily Forgotten Memories - 3.

11. ledna 2012 v 16:12 | Ela & Mily |  Happily Forgotten Memories (by Ela & Mily)
Znovu jsem se rozhlídla po místnosti a neunikli mi propalující pohledy těch "starých drben" jak naznačil Bill. No to by mi ještě chybělo, aby si mě hned od začátku zvolili na denním programu pomlouvání. Než jsem se nadála, Bill už znovu sahal po flašce a její dno obrátil vzhůru a do své sklenky nalil zbytek obsahu této flašky. Najednou mi přišlo až podezřelé, že už se okolo mě nemotá Tom. Že by tu našel další svou oběť na jedno použití? Nejspíš ano, ale to mě je úplně ukradený.
"No vidíte ho? To se nemůže snad opít doma?" prolítnou okolo mě kyselé narážky nejspíš na Billovu osobu, mířící od věčiny lidí zde. Už mi to došlo! Pokud se tu lidem nezalíbíte hned od první chvíle, názor na vás už nikdy nezmění ať jste sebelepší. Jak tak koukám Bill bude nejspíš žhavým tématem tohoto i příštího týdne v kroužku drben.

"Bille, nechceš se jít třeba projít na čerstvý vzduch?" zeptám se ho po chvíli. Možná by mu to pomohlo trošku vystřízlivět, i když to byla jeho věc, ale rozhodně jsem nechtěla, aby se mi tu opil do bezvědomí.
"Ale kdepak." usmál se opile. "Právě teď to tu začíná být fakt zábava." culil se na mě.
Povzdechla jsem si a sledovala, jak de sebe kopl zbytek obsahu sklenice. Potom jsem jen sledovala, jak odchází dál ode mě. Šel rovnou k notebooku, který byl napojený na repráky, z kterých hrála hudba. Ne že bych mu nějak nevěřila, ale pro jistotu jsem ho následovala a hlídala, aby náhodou něco nezmáčkl a třeba mi ho nezablokoval. Jenže na to, jak byl opilý mu to šlo dost dobře a obratně tam pustil nějakou písničku. Nezapomněl zvýšit hlasitost a pak se s psměvem podíval po ostatních. "No tak to tu rozjedeme trošku ne, vy páprdové! Drbat, to by vám šlo, ale umíte třeba tohle?" Díky dlouhým nohám se vyhoupl na stůl mezi jídlo a já jen s hrůzou v očích čekala, co se bude dít.
"Dívejte se dobře, ať máte zase co pomlouvat." zařval na všechny, ale podle mě to bylo mířeno spíše k pohovce na které seděli drbny. O kousek jsem popošla abych na Billa viděla s přehledem a nikdo mi nestál ve výhledu. Pohled na Billa mě rozesmál. Nevím jakej je tanečník za střízliva, ale když je opilej tak mu to zrovna dvakrát nejde, ale aspoň je to vtipný. Začal svými boky pohybovat do rytmu hudby a občas u toho i komicky zvedl ruce, ale to co přišlo teď bylo nadočekávání. Bill popadnu jednu z láhví od minerálky a dal si jí kousek od pusy a v ten moment kdy začla zpívat zpěvačka začal i Bill. K tomu se tam pořád vlnil a několikrát byl rád že to na tom stole ustál. To že šlape do jídla mu očividně nevadilo. Hlavně že se teď cejtil důležitej. Někteří lidé se jako já smáli, ale někteří už teď rozjeli drbací kroužek. Když skončila první písnička začla hned hrát druhá, o trochu více taneční což si myslím že Billovi vůbec nevadilo. K vlnění těla přidal ještě něco jako vykopávání nohou což bylo nebezpečný jak pro něj tak pro nás.
Navíc prožíval každý tón písničky, a musela jsem uznat, že i přes opilost má vážně dobrý hlas, i když mu sem tam nějáká nota ujela. Bylo mi jedno, jak se na to dívají ostatní, mě se tenhle jeho výstup líbil. I když už se nedalo u Bila hovožit o pubertě, tohle mi na něj sedělo. Dokzal pobavit publikum, jen zrovna neměl takové, které by to, až na pár jedinců, ocenilo.
Billova písnička skončila, kupodivu se hluboce uklonil, div nespadl ze stolu na zem. Jeho číslo bylo u konce a já, společně s pár dalšími, jsme zběsile tleskali a hvízdali. Takové spestření jsem rozhodně nečekala, ale stálo to za to. Přistoupila jsem ke stolu a pomohla Billovi dolů. Seskočil jako laňka, až se málem rozplácl na zemi, ale ustál to.
"Musel jsem to tu trošku oživit, když to nedokázal nikdo jinej." sebevědomě pohodil hlavou a zasmál se jako malej kluk, kterýmu se právě povedla nějáká lumpárna.
"Byl jsi vážně bezkonkurenční." uznalejsem ho poplácala po rameni a nechala ho posadit na volnou židli.
Dejchal tak rychle jako by právě doběhl maraton, ale po jeho výstupu, kam se nějakej maraton hrabe. "Nechceš donýst něco k pití?" zeptala jsem se ho a on jen udejchaně přikývl a vyplázl jazyk nejspíš na znamení sucha v jeho puse. Došla jsem tedy pro nějakou minerálku a pro jistotu jsem vzala celou flašku. Byla jen náhoda že mi padla do ruky ta, která před chvíli Billovi sloužila jako mikrofon.
"Na." strčila jsem mu flašku před obličej a on se na ní zhnuseně podíval.
"Něco ostřejšího by nebylo?" zazubil se.
"Bylo, ale né pro tebe." řeknu a k tomu přidám milej úsměv aby to nevyznělo tak hnusně. Myslím si že už má dost a tak do sebe nemusí lejt další alkohol.
"Ale no ták." zaprotestoval Bill.
"Ber nebo nech ležet, ale nic jinýho už není." řekla jsem rázným hlasem a vůbec mi nebylo blbý že kousek za mnou stál stůl na kterým bylo ještě několik láhví pití. Nakonec se tedy Bill chopil láhve a plnými doušky se z ní napil. Během několika minut si to do místnosti frajersky nakráčel Tom a za ním si to cupitala nějaká slečna. Kde spolu byli a co spolu dělali mi bylo jasný, že to moje sousedka není mi bylo taky jasný, ale na večírek si svojí "na jedno použití" tahat nemusel.
"Hele Tome, tuhle už jsi měl tak před dvěma týdny ne? Neříkej, že ti vydržela až doteď!" šklebil se Bill na svého bratra. Nevydržela jsem to a musla jsem se zasmát. I když byl opilý, jedno se mu nedalo upřít - byl vážně děsně fajn a zamlouval se mi čím dál víc.
"Nech si ty blbý kecy, ožralo." prskl na něj Tom. "A dej mi klíče od baráku, jen jí musím něco vrátit."
"To víš že jo, žádný souložení nebude." zavrtěl Bill hlavou. Vší silou jsem přemáhala sama sebe, abych se nerozesmála na celý kolo.
"Bille, tak mu je den. Jinak bude otravnej." mluvila jsem na něj jako na malýho kluka, když mu maminka říká, co nesmí dělat a proč. On se na mě podíval, potom zašmátral v kapse a dal mu je.
Tom se i s dotyčnou slečnou odebral zase pryč. Byla jsem ráda, že od něj bude klid a nebude otravovat mě, ale radovala jsem se předčasně, protože během několika minut byl zpátky, a tentokrát sám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Happily Forgotten Memories?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama